Jdi na obsah Jdi na menu

Technická pravidla

1. Definice

Úvodní článek Technických regulí vymezuje jednotlivé pojmy, jako jsou vůz, karoserie, kolo, závod, hmotnost či například kamera.

3. Karoserie a rozměry

Jedním z účelů třetího článku pravidel je minimalizovat aerodynamické turbulence vznikající při jízdě za vozem. Pravidla určují povolené rozměry vozu a jeho jednotlivých částí.

Dále se tento článek věnuje ohebnosti jednotlivých částí vozu, jsou určeny maximální hodnoty ohnutí či prohnutí, které pravidla tolerují při určité zátěži.

Ve své poslední části třetí článek definuje nastavitelná zadní křídla. Tento systém smějí jezdci používat během závodního víkendu jen na předem vymezených rovinkách. Zvláštní omezení se vztahuje na závod - aby byla nastavitelná zadní křídla využívána jen pro předjíždění, je možné je aktivovat jen ve chvílích, kdy vpředu jedoucí soupeř nebude vzdálen více než jednu sekundu. A to nejdříve po dvou odjetých kolech od startu či restartu závodu.

Všechny ostatní pohyblivé aerodynamické díly, včetně systémů spolutvořených jezdcem (F-potrubí), jsou zakázané. Zakázané jsou také dvojité DRS.

4. Hmotnost

Vůz musí po celou dobu závodního víkendu vážit minimálně 690 kg. Je pevně stanovené rozložení hmotnosti v poměru min. 314 kg na přední a a min. 369 kg na zadní nápravě. Týmy smějí ve svých vozech používat závaží. Během závodu nesmí být kromě stlačeného plynu (pneumatiky) nic doplňováno. Pokud je třeba vyměnit určité díly, musí vážit stejně jako ty předchozí.

5. Motory a systémy na rekuperaci kinetické energie

Motory formule 1 jsou čtyřtaktní přeplňované šestiválce o objemu 1600 cm3(± 10 cm3). Všechny válce musí mít stejný objem. Otáčky nesmí přesáhnout 15 tisíc za minutu. Úhel rozevření válců musí být 90 stupňů. Minimální hmotnost pohonné jednotky je 145 kg. Může mít jediný výfuk.

ERS (systémy na rekuperaci kinetické energie) mohou mít výkon maximálně 120 kW. Úložiště energie musí mít hmotnost 20 až 25 kg.

Pravidla dále určují díly motoru, které je možné vyměnit, aniž by došlo k porušení Sportovních regulí.

6. Palivový systém

Pravidla určují rozměry a ostatní náležitosti palivové nádrže. Vzhledem k zákazu tankování jsou dnes nádrže větší než dřív. Palivo tankované do vozu nesmí být o více než 10 stupňů Celsia chladnější, než je teplota vzduchu. Kdykoliv během závodního víkendu musí být v nádrži vozu k dispozici alespoň jeden litr paliva pro účely jeho prověření ze strany FIA.

7. Olej a chladicí systémy

Sedmý článek regulí popisuje náležitosti olejového a chladicích systémů.

8. Elektronické systémy

FIA prozkoumá před začátkem sezóny celý elektronický systém každého vozu. O všech změnách v průběhu sezóny musí být informována. Motor, převodovku, spojku, diferenciál a KERS musí řídit ECU (elektronická řídící jednotka) dodaná výrobcem, kterého určila FIA (McLaren Electronics). Jedná se o tzv. standardizovanou ECU, která může využívat jen software schválený FIA.

Systémy telemetrie musí pracovat na frekvenci povolené FIA a pouze ve směru z vozu do boxů. Je tedy zakázáno z garáže na dálku na voze cokoliv měnit. Rádiová komunikace týmu musí být přístupná pro FIA. Vozy musí být vybavené červenými, modrými a žlutými LED, které budou jezdci signalizovat podmínky či vlajky na trati.

9. Převodovka

Převodovka může pohánět jen dvě kola, u formule 1 je to zadní náprava. Maximální počet převodových stupňů pro jízdu vpřed je 7. Každý monopost musí být vybavený zpátečkou použitelnou v jakoukoliv chvíli.

Jsou zakázány systémy pro kontrolu trakce (regulující prokluz kol při akceleraci) a systémy pro přenos točivého momentu z jednoho kola na druhé.

Na startu závodu je do rychlosti 100 km/h povolena jen jedna změna rychlostního stupně (pokud všechny stupně umožňují dosažení této rychlosti). Podobně to platí pro zastávky v boxech. Tam po opuštění boxového stání může jezdec přeřadit, až když se přiblíží alespoň na 10 km/h k omezení maximální rychlosti, které v pit lane platí.

10. Zavěšení kol a řízení

Zavěšení kol musí být vybaveno odpružením, které reaguje pouze na pohyby kol. Změna nastavení zavěšení musí být prováděna mechanicky a nesmí k ní docházet během jízdy. Řízení vozu může umožnit otáčení pouze dvou kol. Posilovače řízení nesmí být elektronické. Každé kolo musí jištěno dvěma bezpečnostními lanky pro případ nehody, aby se minimalizovalo riziko jejich oddělení od vozu.

11. Brzdové systémy

Každý vůz musí být vybavený jen jedním hydraulickým brzdovým systémem, jenž jezdec ovládá pomocí pedálu. Změny v nastavení systému může za jízdy provádět jen jezdec. Povolené je chlazení brzd pouze vzduchem. Zadní brzdy mohou mít posilovač.

12. Kola a pneumatiky

Vůz musí mít čtyři kola, každé ráfek vyrobený z homogenního kovového materiálu. Šířka předního kola musí být v rozmezí 305 mm až 355 mm, šířka zadního kola mezi 365 mm a 380 mm. Průměr kola nesmí přesáhnout 660 mm se suchou pneumatikou a 670 mm s mokrou pneumatikou.

Všem týmům formule 1 dodává pneumatiky italská společnost Pirelli. Týmy je smějí plnit jen vzduchem nebo dusíkem. Existují tři základní typy pneumatik:

  • suché (nemají žádné drážky)
  • přechodné
  • mokré

Změna specifikací pneumatik je v průběhu sezóny možná, jen pokud s ní souhlasí alespoň 70 procent týmů

13. Kokpit

Do kokpitu monopostu formule 1 musí jezdec moci vstoupit bez otevírání dveří nebo odstranění jakéhokoliv dílu, kromě volantu. Z bezpečnostních důvodů musí být schopen kokpit opustit do pěti sekund a během dalších pěti sekund nasadit zpět volant.

14. Bezpečnostní výbava

Pravidla určují povinnou bezpečnostní výbavu pro všechny vozy:

  • hasicí zařízení (pro prostor kokpitu a motoru)
  • hlavní vypínač, který deaktivuje všechny systémy vozu
  • zpětná zrcátka (alespoň dvě)
  • bezpečnostní pásy
  • zadní světlo
  • opěrka a boční ochrana hlavy
  • uchycení kol nezávislé na matici pro případ, že se kolo uvolní
  • sedačka jen se dvěma úchyty, aby mohl být jezdec vyproštěn z vozu i s ní

15. Konstrukce vozu

Tento článek určuje povolené materiály pro konstrukci vozu a náležitosti ochranných prvků pro případ převrácení vozu.

16. Nárazové testy

Aby vůz formule 1 mohl nastoupit do testů (a později i závodit), musí projít čtyřmi nárazovými testy FIA: předním, bočním, zadním a sloupku řízení (náraz do volantu). Pravidla určují způsob provedení testu a výsledky, které musí vůz splnit (hodnota zpomalení, zachování funkčnosti určitých systémů atd.).

17. Testy ochrany pro případ převrácení vozu

Každý vůz formule 1 musí být vybaven dvěma strukturami pro ochranu jezdce v případě, že se vůz obrátí podlahou nahoru. Hlavní i vedlejší ochrana pak prochází specifickými testy FIA, které prověřují jejich pevnost.

18. Statické zátěžové testy

Kromě nárazových testů, které se provádějí při pohybu vozu, FIA provádí i statické zátěžové testy. Na různé části nehybného monopostu (kokpit, nos, palivová nádrž...) je aplikována určitá zátěž, kterou musí vydržet a nepřekročit povolené hodnoty ohnutí/prohnutí.

19. Palivo

Palivo se ve formuli 1 musí skládat ze stejných složek jako komerčně dostupná paliva do silničních vozů. Minimální podíl bio složek je 5,75 %. Palivo musí vyhovovat evropské bezpečnostní direktivě 93/112/EEC a před jeho použitím ho musí také schválit FIA.

20. Televizní kamery a transpondéry časomíry

Každý vůz musí mít připraveno alespoň pět míst/úchytů pro kamery a být vybavený dvěma transpondéry časomíry od oficiálního dodavatele.

21. Závěr

Pro případné spory je rozhodující verze pravidel psaná v angličtině.Více na: http://f1sport.autorevue.cz/clanek/technicka-pravidla-f1#utm_medium=selfpromo&utm_source=f1sport&utm_campaign=copylink